Jakub Adamski

Die Bedeutung der Parlerbauten für die Backsteingotik. Über die Ähnlichkeit der Umgangschöre in Stargard und Neiße

Předložený esej se zabývá vzájemnými podobnostmi chórových ochozů dvou gotických farních kostelů, které jsou pokládány za mistrovská díla cihlové architektury ve střední Evropě na přelomu 14. a 15. století — kostela Panny Marie v pomořanském Stargardu a kostela sv. Jakuba ve slezské Nise. Obě stavby jsou považovány právem za špičková architektonická díla doby kolem roku 1400 ve svém regionu. Neobjasněná zůstává zatím otázka po podobnosti půdorysové geometrie obou chórů, které se vyznačují vzácným motivem sudého počtu zlomů ve východním uzávěru. Jedná se tu o podobnost náhodného charakteru? To určitě ne, protože navrhující architekti disponovali hlubokými znalostmi tehdy vedoucího středoevropského centra architektury pozvednuté zástupci velice mobilní rodiny Parléřových, činnými na stavbách nejvýznamnějších kostelů od Basileje až po Prahu a Kolín nad Labem, na nejvyšší uměleckou úroveň. Bohužel anonymní, první stavitel farního kostela v Nise a Hinrich Brunsberg, velice pravděpodobný autor chóru v Stargardu, čerpali z týchž inspiračních zdrojů, zajímali se pravděpodobně o tytéž stavby a studovali jejich půdorysovou geometrii, strukturní detaily a ozdobné formy. Úvahy předkládané v tomto článku se dotýkají ústředního bodu otázky po mechanismech a cestách transferu forem ve středověké architektuře kolem roku 1400 a objasňují současně komplexní, na tomtéž stavebním projektu se odehrávající střetávání regionálních architektonických znaků a individuálních řešeních stavitele i všeobecnějších slohových trendů, které se rozšiřují po druhé polovině 14. století pod vlivem vedoucích architektonických center Svaté říše římské s Prahou v čele.

Adamski Jakub: jakub.adamski@uw.edu.pl

< zpět