Jan Dienstbier

Vain and Transitory Love: Mural Paintings in the Žirovnice Chamber and Mural Decoration in Late Gothic Secular Interiors

Marná a pomíjivá láska. Nástěnné malby žirovnické světnice a výmalba pozdně gotických profánních prostor

s. 2–25

Příspěvek přináší podrobnou analýzu pozdně středověkých nástěnných maleb v tzv. zelené světnici na hradě Žirovnice. Malby z devadesátých let 15. století vynikají výtvarnou kvalitou a jsou všeobecně považovány za důležitý příklad zelených světnic, profánních zdobených sálů, v jejichž výzdobě se výrazně uplatnila zelená barva a rostlinný dekor. Oproti starší literatuře článek akcentuje vzájemné ikonografické souvislosti výjevů zobrazených na jednotlivých stěnách žirovnického sálu: Výjevy Paridova soudu, Judity stínající Holoferna, exemplum Bába je horší než čert i obraz dříve považovaný za Šalamounův soud (patrně podobenství o manželském a nemanželském dítěti) lze totiž se vší pravděpodobností zahrnout do dobově oblíbeného konceptu kritiky moci žen (Weibermacht). Tento koncept byl podobně jako jinde také na Žirovnici spojen s alegorií prchavosti lásky a pomíjivosti vůbec. V tomto smyslu lze interpretovat i zdánlivě žánrová vyobrazení lovu a turnaje, jak ukazuje celá řada detailů, které subverzivně převracejí jejich význam. Téma pomíjivosti pozemských radostí se nejspíš uplatnilo i v souvislosti s unikátní vedutou samého hradu Žirovnice, která se ve zdejší zelené světnici také objevuje. Právě tuto roli totiž obraz hradu hrál v pozdější grafice Erharda Schoena a v soudobé kresbě Albrechta Dürera. Příspěvek dále přináší srovnání Žirovnice s dalšími obdobnými památkami v Čechách a zabývá se problematikou uměleckohistorického fenoménu zelených světnic, k jehož prosazení ve středoevropském kontextu významně přispěl český historik umění Josef Krása. Jakkoli lze tento koncept odmítnout, faktem zůstává námětová blízkost, která různé památky pozdně středověkého profánního umění pevně spojuje. Článek k tomu uvádí řadu příkladů z Itálie, Německa i Rakouska. 

PDF

< zpět