Jana Zapletalová

Nově nalezené malby Carpofora Tencally v Olomouci

V biskupském sídelním městě Olomouci se stavební aktivita po třicetileté válce výrazně rozvinula s nástupem Karla z Liechtensteina-Castelcornu na biskupský stolec a spolu s ním se na Moravě objevila od druhé poloviny šedesátých let 17. století řada vynikajících umělců, kteří pracovali pro císařský dvůr ve Vídni a nejvyšší představitele šlechty ve střední Evropě. V oblasti malířství zastával přední místo Carpoforo Tencalla (Bissone, 1623-1685), který byl již ve své době pokládán za obnovitele freskové malby za Alpami. Přestože Carpoforo Tencalla pracoval pro biskupa Karla z Liechtensteina-Castelcornu mnoho let a vytvořil nástěnné malby v jeho olomoucké i kroměřížské rezidenci, dochoval se v Olomouci z jeho díla jen úplný zlomek v podobě jednoho malého vyzdobeného pokoje v arcibiskupském paláci. Carpoforovo autorství nebo autorský podíl na realizaci nástěnných maleb v pavilonu v Květné zahradě v Kroměříži a na zámku v Mírově zůstává zatím nevyjasněný. Tomuto malíři nově připisuji na tomto místě nástěnné malby v jedné z kanovnických rezidencí olomoucké kapituly. Navzdory tomu, že z původní malířské a štukové výzdoby této rezidence existují dnes pouze dvě pole znázorňující putti, tyto malby jsou druhým dochovaným příkladem Carpoforova malířského umění v Olomouci. Malby vznikly na objednávku Jiřího Bedřicha svobodného pána Salburga, který byl jmenován sídelním kanovníkem olomoucké kapituly v roce 1666 s podmínkou, že zvelebí rezidenci, která mu byla propůjčena k užívání. Svobodný pán Salburg vybudoval během tohoto období nemalou sbírku obrazů starých mistrů a k výzdobě své rezidence se mu podařilo získat tehdy proslulého a velmi žádaného Tencallu. Objev zbytků nástěnných maleb Carpofora Tencally v Salburgské rezidenci dokládá vyspělost kulturního prostředí olomoucké kapituly, vytříbenost vkusu jejich objednavatele a v neposlední řadě poukazují na někdejší význam Salburgské rezidence a celého komplexu olomouckých kanovnických domů.

< zpět