Jana Zapletalová

Giovanni Vanetti, Fabián Václav Harovník a nástěnné malířství v Čechách po třicetileté válce

O malíři Giovannim Vanettim (nar. 1621 Arogno) se dosud vědělo, že pracoval v první polovině padesátých let 17. století na zámku v Náchodě pro Ottavia Piccolominiho (1599–1656) a následně dekoroval svými malbami klášterní kostel cisterciáků v Neuzelle v Dolní Lužici. Šlo v podstatě o neznámého malíře skromného talentu, u něhož se podle předpokladu naučil Fabián Václav Harovník (1635–1683) technice nástěnné malby. Předkládaný článek přináší nová zjištění o původu Giovanniho Vanettiho, který pocházel z Arogna v dnešním Ticinu, o jeho známých realizacích v Náchodě, Neuzelle a v Muskau u Chotěbuze. Věnuje se Vanettiho stylovým východiskům v díle Piera Francesca Mazzucchelliho, zvaného il Morazzone, (1573–1626) a dalších lombardských a ticinských malířů první poloviny 17. století. Především se však článek soustředí na interpretaci Giovanniho Vanettiho v kontextu umělecké migrace mistrů od lombardsko-ticinských jezer, zejména obyvatel obce Arogno. Vanetti totiž působil ve střední Evropě společně se svým bratrem štukatérem Giuliem (1626–1688) a hlavně pak se štukatérem Giovannim Bartolomeem Comettou (asi 1620–1687). Všichni tři arognští vrstevníci se pohybovali v Čechách, a obecněji ve střední Evropě, v blízkosti dalších umělců a uměleckých řemeslníků z Arogna, kteří pracovali často napojeni na zakázky architekta Carla Luraga (1615–1684) z nedaleké obce Pellio Superiore z Val d’Intelvi. V neposlední řadě článek nově interpretuje situaci v oblasti malířství v Čechách v padesátých a šedesátých letech 17. století a nabídzí vysvětlení Vanettiho vztahu k českému malíři Fabiánu Václavu Harovníkovi, jeho zapojení do skupiny Luragových spolupracovníků a angažování Harovníka jako malíře předními šlechtici v Čechách ve velkolepých a nově budovaných rezidencích.

Zapletalová Jana: j.zapletalova@upol.cz

< zpět