Jiří Sobek

Bakchus, nebo vinař? Ikonografie iniciály s polonahým mužem v Mater verborum

Esej se zabývá ikonografií iniciály „Y“ na foliu 191r ve známém etymologickém slovníku Mater verborum, jinak též Glossa Salomonis, z Národního muzea v Praze (X A 11). Lexikon se datuje do doby kolem roku 1240 či do doby pozdější. Ve zmíněné iluminaci spatřujeme na levé vidlici litery Y sedící opici, pojídající kus ovoce, a na protilehlé pravé vidlici polonahého mladého muže. Ten sbírá do košíku hrozny vinné révy s veselým výrazem ve tváři. Bádání od počátku 19. století až dodnes přisuzovalo této scéně různou symboliku. V osmdesátých letech minulého století se objevil názor, že postava nahého mládence představuje Bakcha pro jeho nahotu a celkově antikizující ztvárnění a opice zase satyra, jenž ho doprovází. Tuto hypotézu navíc podporovaly krátké zmínky o Bakchovi na foliu 15v a o satyrovi na foliu 153v. Většina badatelů se však s touto domněnkou neztotožnila. V současné době lze vysledovat dva základní názorové proudy. První spatřuje ve zmíněné mužské postavě vinaře zobrazeného při sklizni a druhý symbolické ztvárnění blaženého člověka, který již dosáhl spasení a ráje. Zvířecí figura zastupuje ďábla. Při analýze textu, jenž tuto iluminaci doprovází, jsem vyšel z výňatku ze staršího antického spisu, který je tradičně připisován Pythagorovi ze Samu ze 6. století př. n. l. Jde o podobenství, kde „Y“ ztvárňuje křižovatku v lidském životě, kdy se jedinec musí rozhodnout mezi dvěma cestami. Cesta ctnosti je strmější a těžší, ale končí blažeností. Ta druhá, cesta neřesti a hříchu, je o poznání snazší a příjemnější, leč končí zatracením a peklem. Tuto parabolu převzal Isidor Sevillský do své první knihy Etymologií, a odtud byla opsána do našeho lexikonu, buď přímo, či z již jiného staršího opisu Salomonova glosáře. K Isidorově dílu, jakožto ke zdrojovému textu, odkazuje navíc i jeho jméno, napsané přímo nad iniciálou, jako k jasnému vodítku pro budoucí recipienty kodexu. Zmíněný text naprosto koresponduje s daným vyobrazením a zřetelně z nějho vyplývá, že scéna neukazuje ani Bakcha ani vinaře při sklizni, nýbrž blaženého člověka, jenž dosáhl ráje.

< zpět