Jitka Vlčková

Nizozemská epizoda ve výzdobě Sv. Barbory v Kutné Hoře?

Článek se na bázi malířské výzdoby tzv. Smíškovské kaple v chrámu sv. Barbory v Kutné Hoře zabývá pravděpodobným původem a školením anonymního tvůrce. Výmalba, vytvořená mezi lety 1488-1492 jako výzdoba pohřební kaple Michala z Vrchovišť, patří k nejvýznamnějším malířským památkám pozdně středověkých Čech. Svým obsahem představuje teoreticky propracovaný koncept spasení, jehož ústřední scénou je malba Ukřižování na východní stěně. Dílo bylo výsledkem spletité umělecké výměny a vypovídá o těsném kontaktu tehdejší kutnohorské společnosti s významnými středoevropskými centry. V malbách se projevují jak ohlasy děl mistrů starého Nizozemí, tak italizující motivy, umělcovy možné inspirační zdroje. Základ jeho tvorby pravděpodobně leží v jihoněmeckém prostoru ve vrstvě děl sedmdesátých a osmdesátých let 15. století; zřejmá je jeho vazba na Norimberk. Zjištěné formální podobnosti dovolují předpokládat, že malíř měl zřejmě zprostředkovaný kontakt na epigony Rogiera van der Weydena nebo na díla z této vrstvy. I když jeho pobyt v jižním Nizozemsku nelze jednoznačně odmítnout, je jen málo průkazné jeho přímé spojení s Itálií. Závěrem se autorka pokouší o identifikaci malíře. V souladu s nově navrženou datací maleb předkládá dvě hypotézy. Protože přítomnost anonymního tvůrce se překrývá s činností Mistra Briccia na dostavbě chrámu sv. Barbory, který působil jako kameník a malíř, autorka soudí, že pokud Mistr Briccius nebyl přímo sám tvůrcem maleb, mohl se v jeho okruhu jejich malíř nacházet. Nebo navrhuje vazbu zaalpského malíře na Italy, jejichž činnost pro krále Vladislava II. Jagellonského je v Kutné Hoře v době vzniku maleb archivně doložena.

< zpět