Marian Zervan

On the Problem of Defining Architecture in Toward an Architecture / Smerom (či K) architektúre

Příspěvek se zaobírá otázkou, jak Corbusier chápe pojem architektury, respektive jak definuje architekturu. Dodnes se totiž drží obraz Le Corbusiera jako revolúčního modernisty, který má rezervovaný vztah k historické architektuře. Přitom je o něm známo, že vysoce oceňoval například Parthenon a ve své vlastní tvorbě využíval palladiovské diagramy a postupy. Tyto interpretační nesrovnalosti se promítly do překladů jeho nejslavnější knihy, které název francouzského originálu Vers une architecture změnily na Towards a New Architecture. Corbusier ve skutečnosti pracuje s různými částečnými definicemi architektury, využívajícími genus proximus umění, hry, harmonie. Kromě nich využívá take enumeratívní definice prostrednictvím architektonických prvků a typů. Sám však usiloval o univerzalistické chápání nejen nejen umění, ale take samostné architektury, jak to dokládá Manifest purismu a kniha Směrem k architektuře. Stál tak před otázkou jak propojit vlastní univerzalistické zaměření a uvedené částečné definice, které vzbuzovaly dojem pojmové nekonzistentnosti. Studie se pokouší prokázat, že tuto rozporuplnost se Le Corbusier snažil prekonat vztahovou definicí, která dokázala propojit transhistorické, historické či dobové a jedinečné a neopakovatelné pojetí architektury prostřednictvím uspořádání, osovosti a modenature. Le Corbusierova revoluce v pojmu architektury tedy nespočívá v tom, že přichází s radikálně novou představou architektury, která by pojmenovala její radikálne diskontinuitnú povahu. Revolučnost spočívá v tom, že v soudobé architecture byl schopen od sebe odlíšit různé typy uspořádání a propojit zmíněná transhistorická, dobová a neopakovatelná či událostná uspořádání.

Kontakt na autora:

zervan@vsvu.sk

DOI: https://doi.org/10.54759/ART-2024-0202

Plný text v Digitální knihovně Akademie věd ČR:
https://kramerius.lib.cas.cz/uuid/uuid:db873e26-30fc-4ad4-b0b0-9c2cf7d8d0b0

< zpět