Markéta Svobodová

Užitá typografie a knižní grafika v díle architekta Františka Kalivody

Text věnuje pozornost typografické činnosti Františka Kalivody (1913-1971), brněnského funkcionalistického architekta, urbanisty, filmového teoretika, organizátora, redaktora i pedagoga, který významně zasáhl do kulturního dění předválečného i poválečného Československa. Kalivodovo produktivní období spadá do třicátých let 20. století, kdy do Československa přišly z Německa a Švýcarska funkcionalismus a nová věcnost. Architektova grafická a typografická činnost vyvrcholila koncem třicátých let v časopisech Ekran a Telehor. Text poukazuje na Kalivodovy české kontakty (s Bedřichem Václavkem, Evženem Linhartem, Bohuslavem Fuchsem, Josefem Vydrou, Zdeňkem Rossmannem) i kontakty zahraniční (s László Moholy-Nagyem, Janem Tschicholdem a Paulem Rennerem) a jejich vliv na Kalivodovu typografickou tvorbu, především na přínos moderního sanserifového písma Futura německého typografa Paula Rennera. Své zkušenosti z avantgardy Kalivoda přenesl plynule do typografických a grafických realizací padesátých a šedesátých let 20. století - například edice Kartografie a urbanismus, Zprávy Zemského studijního a plánovacího ústavu Moravskoslezského nebo publikace o Brně. Jako jeden z mála dokázal přejít z "výtvarné" grafiky k aplikované tiskovině, zpracované nejnovějšími technologickými postupy. Díky svým mezinárodním i domácím kontaktům a povaze precizního architekta umně využil možností českého polygrafického průmyslu, který bezesporu byl schopen vytvářet věci srovnatelné se západními publikacemi. Zúročil rovněž odborné i organizační zkušenosti z vlastní architektonické kanceláře a z vedení sekce fi-fo Levé fronty (čerpal z české poválečné fotografie). Jeho práce se tak mohou řadit k těm nejlepším dílům, která měla vliv na vysokou kulturu typografie a knižní grafiky v Československu.

< zpět