Milan Pavlík – Karel Pavelka – Jan Řezníček

Zámecká kaple ve Smiřicích. Využití i meze soudobé techniky při rozboru architektonické kompozice a otázka autorství

Smiřickou kapli uvedli do literatury Oldřich Stefan (1929) a Václav Richter (1955). Za autora návrhu označili okruh J. L. von Hildebrandta (Stefan) a J. B. Santiniho (Richter). V současné době převládá názor, že kapli navrhl Kryštof Dientzenhofer. Autoři tohoto příspěvku zaměřili fotogrammetricky pomocí laserového skeneru prostorový útvar Zámecké kaple, a získali tím vrstevnicový obraz klenby, přesný půdorys i řezy vnitřním prostorem. Nové měření a studium originálního plánu umožnilo znovu prostudovat Richterův názor (výchozí představou musel být přímočarý obrazec-osmiúhelník). V kompozici půdorysu interiéru i exteriéru však zcela převládají křivky. Základním rysem stavby je proto dynamicky se vlnící hmota exteriéru a složitý biaxiální pronikový prostor interiéru lodi. Publikovaný barokní plán Václav Richter sice podrobně popsal, vpichy středobodu kružnic našel, ale nevyužil je důsledně při interpretaci půdorysu. Tyto středobody kružnic mají však pro celkovou kompozici základní význam (stejně jako u interpretace půdorysů pronikového systému guarinistické řady českých kostelů, například břevnovského kostela sv. Markéty). Celý složitý systém geometrické skladby autoři příspěvku zobrazili graficky vkreslením celé geometrické skladby do původního barokního plánu publikovaného Richterem a doplnili vrstevnicovým plánem klenby. Zaměření laserovým skenerem prokázalo, že chyby v kresbě barokního plánu byly při vytyčování stavby při realizaci z velké části odstraněny. (Na barokním plánu je jižní část biaxiálního prostoru lodi poněkud větší než severní část, některé středobody posunuty či zdvojeny.) Příspěvek se podrobně zabývá tvaroslovím, tvarem v temeni velmi ploché cihelné klenby a její vazbou na biaxiální půdorys lodi. Konstatuje, že hrany šternberské hvězdice vycházejí logicky ze štěrbin svazkových pilastrů, které kryjí oskulační body půdorysných segmentů. Hvězda proto vznikla již ve fázi vzniku konceptu půdorysu kaple a jeho řádového systému. Datum souvisí s výzdobou klenby (1706). Příspěvek končí pojmenováním charakteristických znaků návrhu, ze kterých autoři vycházeli při kritickém přiklonění se k Richterově názoru, že smiřickou kapli patrně navrhl architekt J. B. Santini.

< zpět