Pavla Savická

Sociální a ekonomické aspekty sochařské tvorby v Praze v 17. a 18. století

Sociální dějiny umělce již delší dobu zaujímají nezpochybnitelné místo v uměleckohistorických studiích, z důvodů fragmentárního dochování nebo úplné absence pramenů však zůstává jejich uchopení v mnoha odvětvích dějin umění obtížné. Výsledky výzkumu českého barokního sochařství jsou soustředěny především v obecných syntézách, monografiích jednotlivých umělců a typologicky zaměřených katalozích. Výraznou badatelskou linii představuje také zájem o barokní sochařské dílny. Podrobnosti společenského a ekonomického zázemí sochařů částečně vyplývají v těchto studiích na povrch, systematická analýza, podpořená mimo jiné větším množstvím statisticky interpretovatelných informací, však doposud chybí. Článek proto představuje nástin širokého okruhu otázek a možností výzkumu zaměřeného na sociální a hospodářské postavení pražských sochařů s orientačními přesahy do jiných českých a moravských měst i do zahraničí. Zejména díky recentním podobně zaměřeným publikacím věnovaným pražským malířům se nabízí srovnání údajů získaných z berních katastrů, otevírají se možnosti přesnějšího srovnání dílčí výdělků a v konečném důsledku i životní úrovně. Text sleduje několik témat, která je možné alespoň částečně podchytit v dochovaných písemných pramenech: problematiku cechů a dalších institucí regulujících profesní život umělců; majetek sochařů, především vlastnictví domu, které zásadně podmiňovalo společenské postavení a práva; odměny za díla a obtíže spojené s jejich komparací. Vypovídací hodnotu mají v neposlední řadě také hmotné prameny, především samotné sochy, ale i stylizovaná ztvárnění sochařských dílen v dobové malbě. Prezentovaná studie shrnuje dosavadní výzkum v oblasti sociální dějin pražských sochařů a naznačuje možná východiska dalšího bádání zejména se zřetelem ke kvantitativně zpracovatelným údajům a limitům jejich využití.

Pavla Savická: p.savicka@gmail.com

< zpět