Peter Megyeši

Philothei symbola christiana. Emblémy v zámku Doudleby nad Orlicí 

V roce 1968 publikovala Milada Lejsková-Matyášová článek o barokních malbách ve východočeském zámku Doudleby nad Orlicí, v němž identifikovala předlohy pro část unikátního ikonografického programu. Badatelka určila knižní zdroje pro dvě ze tří místností s malovanými emblémy. Předlohy pro dvanáct emblémů ve třetí místnosti zůstaly neznámé. Studie přináší identifikaci těchto emblémů pocházejících z knihy Philothei symbola christiana quibus idea hominis christiani exprimitur, jejímž autorem je Karel II. Falcký (1651–1685), píšící pod pseudonymem Philotheus. Spis s předmluvou historika Paula Hachenberga (1642–1680) obsahuje sto emblémů a byl poprvé publikován v latině v roce 1677 vydavatelem Johannesem Petrusem Zubrodem ve Frankfurtu nad Mohanem. V interiéru doudlebského zámku jsou zobrazeny následující emblémy: „SEQVE OBTVLIT VNI“ („Oddala se jedinému“), „DONEC ATTIGERIT“ („Až zasáhne“), „SE INTRICAT“ („Zaplétá se“), „DIRIGIT VNVS“ („Jediný všechno řídí“), „REDIVIVA CALORE“ („Oživená teplem“), „MVNERIS OMNE TVI“ („Všechno je tvým darem“), „ETSI REMOTVS“ („I když je vzdálený“), „SVPERGRESSVS“ („Všechno převyšující“), „ET DVRA, ET MOLLIA CEDVNT“ („Tvrdé i měkké ustupují“), „MOTIBVS INTERNIS REGITVR“ („Řídí se vnitřními pohyby“), „NON INDE QVIETEM“ („Zde nehledej klid“), „NEC CVRAT, NEC SENTIT AMANS“ („Nestará se, ani nepřemýšlí milující“). Komparace knižních grafik s nástěnnými malbami umožňuje v doudlebských dílech korigovat vícero nepřesností. Doudlebské malby představují vzácný, pokud mi je známo i nejstarší příklad uplatnění tohoto výjimečného emblematického díla v rámci aplikované emblematiky. ovině 20. století dominovala ve výzkumu dolnorakouské raně renesanční architektonické skulptury zejména stylově-formální analýza, v současné době je přístup k analýze mnohem pestřejší a velký význam má epigrafická, ikonografická či ikonologická analýza architektonických skulptur.

< zpět