Petr Čehovský

Die Devise Verbvm domini manet in aeternvm und die Konfessionalisierung der Architektur Niederösterreichs und Mährens im 16. Jahrhundert

Biblický verš Verbvm domini manet in aeternvm (Slovo Páně zůstává navěky) byl poprvé použit ve funkci devízy protestantů v roce 1522 na dvoře saského kurfiřta Friedricha Moudrého na mincích a oděvech. Martin Luther ve svém výkladu biblické knihy Izajáš z roku 1532 vyslovil přání, aby tento verš byl napsán „na všech stěnách“. Lutherův pokyn nalezl u středoevropských protestantských stavebníků velmi brzy široký ohlas a již od třicátých let 16. století lze sledovat oblibu této devízy na fasádách protestantských staveb. Autor se v článku zabývá analýzou stavebních památek Dolního Rakouska a Moravy, zdobených touto devízou. Nejstarší památku představuje tzv. císařské mýto ve Steinu nad Dunajem z roku 1536, které asi plnilo funkci měšťanského domu. Chronologicky následuje honosný dům litovelského soukeníka Lorenze Langa, postavený v roce 1542. O dva roky později byl vytesán portál radnice v Hranicích, objednaný hranickým purkmistrem Skřítkem. O oblibě této devízy i v druhé polovině 16. století svědčí erbovní boskovická deska litovelské radnice z roku 1572 a portál dolnorakouského zámku Therasburg z roku 1574, jehož stavebníkem byl vojevůdce Jakob vom Raming. Nejmladší památkou je portál měšťanského domu Ondřeje Čaputy v Hranicích z roku 1583. Dochované památky potvrzují, že devíza byla oblíbená jak u měšťanských, tak šlechtických stavebníků a dokládají, že již od třicátých let 16. století docházelo ve vybraných městech a na šlechtických sídlech ke konfesionalizaci veřejného prostoru. Význam devízy spočívá v bezpečném určení protestantského náboženského přesvědčení stavebníka, a to již v druhé čtvrtině 16. století, kdy většinou z jiných pramenů toto nelze zjistit. Stylová analýza výše zmíněných staveb potvrzuje, že protestantští stavebníci svou rezistenci vůči umění italské renesance vyjadřovali použitím výše zmíněné devízy a také oblibou kamenické dekorace, kombinující prvky gotiky a renesance do tzv. smíšeného stylu.

Čehovský Petr: petr.cehovsky@seznam.cz

< zpět