Časopis je zařazen v databázích Web of Science (ISI Web of Knowledge) | Scopus | EBSCO | ARTbibliographies Modern | Design and Applied Arts Index | European Science Foundation (European Index for the Humanities – ERIH)
Radka Miltová - Pavel Suchánek
Ceremonial Carriages of the Olomouc Bishops and Prague Archbishops of the 18th Century
V českých a moravských sbírkách se na evropské poměry dochovalo nebývalé množství ceremoniálních vozů z (arci)biskupských sbírek (dva v Náměšti na Hané, jeden v Arcidiecézním muzeu v Olomouci a dva ve Ctěnicích), což zavdalo příčinu se těmto uměleckým dílům i biskupským slavnostním aktům věnovat podrobněji. Kočáry se typologicky i konstrukčně vyvíjely a jejich podoba podléhala módním trendům a proměnám, což se mohlo projevit i v osudech jednotlivých vozů. Dané důvody vedly rovněž k nejasnostem v případě zkoumaných vozů: komparací s inventáři a korespondencí bylo možné učinit pravděpodobnější specifikace jejich původu. Všechny tři olomoucké vozy lze spojit s akvizicí biskupa Ferdinanda Julia Troyera, který je pořizoval pro potřeby své intronizace - náměšťský kočár typu karosy od některého z příslušníků rodu Esterházy, náměšťskou berlinu od hraběnky Kinské a největší z karos (dnes v Olomouci) je pravděpodobně ztotožnitelná s jedním z kočárů francouzského vyslance Louise Françoise Armanda de Plessis, vévody de Richelieu. Všechny tři Troyerovy vozy prošly úpravami čalouněných a řemeslných detailů i malovaných částí, jejichž i dnes již částečné dochování svědčí o jednotné ikonografické koncepci a vysoké umělecké úrovni zakázky. Sledování geneze karosy pražských arcibiskupů přineslo rovněž nové souvislosti, konkrétně spojení s osobou litoměřického biskupa Mořice Adolfa Karla vévody Sachsen-Zeits, který kočáru využil v průběhu své intronizace roku 1733. Detailní výzkum biskupských inventářů, popisů vjezdů i ceremoniálních vozů přináší nejen výsledky v konkretizaci osudů vozů, ale napomáhá též odhalit reprezentační strategie svých objednavatelů. Rozbor podoby intronizačních slavností v Praze a Olomouci odhalil některé odlišnosti na půdorysu obdobné sekularizované podoby ceremonií. Fenomén světského vyznění aktů podporují i ikonografická schémata malířských výzdob, která se v obecné rovině přikláněla zejména k idejím oslavy biskupské patronace nad svým lénem a akcentaci ctností svých objednavatelů.
< zpět