Radka Tibitanzlová – Štěpán Vácha

Nově nalezené dílo Karla Škréty. Sv. Antonín Paduánský s Ježíškem a obrazová výzdoba kostela hybernů na Novém Městě pražském

Někdejší kostel Neposkvrněného Početí Panny Marie při klášteře irských františkánů na Novém Městě pražském byl pověstný znamenitou obrazovou výzdobou bočních kaplí, kterou fundovali dobrodinci z řad vysoké i nižší šlechty. Oltářní retábly a štukem bohatě dekorované stěny zdobily obrazy i nástěnné malby, z nichž mnohé – pokud je známo – byly díly předních umělců působících tehdy v Čechách. Takovým případem je i nově identifikovaný obraz sv. Antonína Paduánského s Ježíškem od Karla Škréty, původně zdobící oltář ve funerální kapli hraběcí rodiny Losyů z Losinthalu. Po zrušení kláštera s kostelem roku 1786 se obraz dostal do farního kostela Narození sv. Jana Křtitele v Čížkově v západních Čechách, kde jej zcela zapomenutý na základě archivních rešerší objevila spoluautorka této studie v roce 2011. Rozsáhlý pramenný výzkum přinesl rovněž nová zjištění k původní obrazové výzdobě hybernského chrámu jako celku a napomohl docenit význam Škrétova díla. Zdá se přitom velmi pravděpodobné, že obraz byl objednán společně s dalšími dvěma Škrétovými formátově shodnými obrazy Křest Kristův a Obrácení sv. Pavla, datovanými do roku 1659. Tato dvě menší plátna byla umístěna ve štukových rámcích nad postranními průchody v losyovské kapli. Téma mystické vize světce, které patřilo k oblíbeným tématům potridentské ikonografie, je zhodnoceno v kontextu Škrétovy tvorby, respektive vztaženo k trojici návrhových kreseb; upozorněno je na pozdější recepci obrazu Janem Jiřím Heinschem. Připomenuty jsou rovněž vztahy Karla Škréty s objednavatelem hrabětem Janem Antonínem st. Losym z Losinthalu (kolem 1600–1682), kterého malíř nejspíš i portrétoval. V závěrečném oddílu je pojednáno o osudu Škrétova obrazu od konce 18. století do současnosti.

< zpět