Radmila Veselá

Bedřich Feuerstein: Dopisy Ógystovi

Osobnost architekta a scénografa Bedřicha Feuersteina bychom bez dochované korespondence asi nikdy nemohli docenit. Podstatnou část svého tvůrčího života totiž prožil v cizině. K již publikované korespondenci přátelům, zejména Josefu Havlíčkovi, z pobytů ve Francii a částečně z Japonska, lze paralelně přiřadit korespondenci Augustu Perretovi z Prahy, Japonska a Spojených států z období 1924-1928, nalezenou ve fondu bratří Perretů v pařížském IFA, Archives d'architecture du XXe siecle. K Augustu Perretovi, hlavě ateliéru bratří Perretů, se Feuerstein hlásil jako ke svému uznávanému učiteli a "šéfovi". V jeho kanceláři se významnou měrou podílel například na slavném dočasném divadle na Výstavě dekorativních umění v roce 1925. Přesto po necelých dvou letech (1924-1925) odchází, aby v Japonsku hledal více samostatné práce. Dopisy, které z Japonska a z kratšího pobytu v Americe svému bývalému zaměstnavateli psal, svědčí o přátelském vztahu, úctě a respektu, které si Feuerstein k Augustu Perretovi vytvořil. Jsou ovšem také dokladem nemalého Feuersteinova podílu na tehdejších realizacích kanceláře Antonína Raymonda, pro nějž tam tento talentovaný architekt pracoval. Jmenujme alespoň největší tehdejší tokijskou nemocnici St. Luke's International Hospital. Japonská kultura a životní styl se svou jednoduchostí, delikátností a vytříbeností Feuersteinovi učarovaly natolik, že zde hodlal otevřít vlastní kancelář. Začal spolupracovat s japonskými architekty a účastnit se místních soutěží. Z jiné korespondence však víme, že díky nekorektnímu chování Antonína Raymonda byl nucen vrátit se do vlasti, kde přes bohaté zahraniční zkušenosti nezískal žádné významnější zakázky. Předkládaná korespondence je doplněna Feuersteinovými skicami scén (rovněž z pařížského Archivu architektury 20. století), které lze nazvat jakýmisi aplikacemi pražských realizací z počátku dvacátých let pro trojdílnou scénu výstavního divadla.

< zpět