Tomáš Winter

A Fascination with Folk Art. Modernism and Avant-Garde in Munich, Prague and Moscow around 1913

Článek se věnuje vztahům mnichovského uskupení Der Blaue Reiter, pražské Skupiny výtvarných umělců a moskevské avantgardy okruhu Michaila Larionova k lidové výtvarné kultuře. Ve všech případech je viditelná silná fascinace lidovým uměním: u členů Der Blaue Reiter a Skupiny výtvarných umělců se projevovala zejména zájmem o lidové podmalby na skle, u Larionova o ruské lidové tisky, tzv. lubki. Jednou ze společných vlastností, kterou tito umělci přiřkli výtvorům lidové kultury, byla určitá primitivnost jakožto záruka hledané autenticity: záruka ryzí, skutečné a originální tvorby, která není poznamenána naturalismem a akademickými výtvarnými konvencemi. V tomto ohledu je třeba chápat jejich aktivity jako součást širšího programu primitivismu, či neoprimitivismu, na jehož bázi byl z velké části založen i nový kánon, který umělci cíleně budovali. Jejich modernistické úsilí legitimizoval, jelikož ho zasazoval do nové historické tradice, zcela odlišné od tradice klasické. Recepce lidového umění v tentýž čas na třech různých místech tak měla v prostředí modernismu a avantgardy zdánlivě podobné rysy, zapříčiněné společnými cíli obecnější povahy, které se vyskytovaly v dotyčných prostředích bez ohledu na jejich odlišný politický, společenský a kulturní charakter. Ale současně je třeba vidět rozdíly, které se u jednotlivých uskupení objevily při manipulaci s lidovým uměním a jeho užitím jako inspiračního zdroje. Je patrné, jak místní specifika modifikovala nejen výklady uměleckých děl, k nimž se jednotliví protagonisté přihlašovali, ale i některé konkrétní stránky jejich celkového programového úsilí.

< zpět