Veronika Horová

Pozdně středověká reprezentace šlechty a měšťanů Prachatic. Nově odkryté nástěnné malby v kostele sv. Jakuba

Pozdně gotický kostel sv. Jakuba Většího v Prachaticích je znám především svou architekturou. Obraz o děkanském chrámu by nebyl úplný bez jeho vnitřního zařízení a nejstarší výzdoby, nově odkrytých středověkých nástěnných maleb. Pás maleb, zrestaurovaných v roce 2009, pokrývá dvě pole kněžiště pod parapetní římsou po obou stranách včetně vnitřní strany vítězného oblouku. Výzdoba pokračuje na stěnách za barokními lavicemi, kde nebyla odkryta, takže dolní třetina výjevů je nepřístupná. Na jižní straně se nacházejí vedle sebe malby Umučení sv. Šebestiána, Madona mezi sv. Barborou a sv. Kateřinou, Poslední soud a Tlama Leviathana oddělené od sebe zelenými pásy. Na protější straně je pět erbů s nápisy kolem sv. Václava, v malovaných rámech jsou sv. Veronika a Madona s Ježíškem. Následuje Bolestný Kristus a sv. Jeroným se lvem v krajině. Výjev s Bolestným Kristem a sv. Jeronýmem pochází z nejstarší středověké vrstvy. Obě kvalitní malby čerpaly z měkkého slohu sedmdesátých a osmdesátých let 14. století, ale zároveň ukazují k počátkům krásného slohu. Především stylizovaná architektura, motiv zátiší a zájem o prostor v krajině řadí malby do let 1390-1400. Vznik pozdně gotické vrstvy, datované do doby 1480-1500, souvisí zřejmě s tehdejšími majiteli Prachatic, pány z Rabštejna, jejichž erb je namalován u nohou sv. Václava. Kompozice většiny maleb vycházejí z grafik německých mistrů, například Mistra E. S. Předobraz Madony se světicemi lze nalézt především v domácích sochařských a malířských dílech z konce 15. století podobně jako obraz sv. Václava v brnění. Malby jsou provedeny v technice al secco na vápenné omítce. Pozdně gotické výjevy vytvořil kromě Madony s Ježíškem velmi zručný malíř. Jistota jeho tahů je vidět v černé podkresbě. Celek však působí díky dobře zachovaným zářivým barvám poměrně plošně.

< zpět