Veronika Rollová

Otevírání Pražského hradu v šedesátých letech. Nerealizovaná alej Socialismu

Nová československá ústava z roku 1960 deklarovala vybudování socialismu v Československu. Tento dějinný okamžik měla podpořit zesílená propaganda. Jedním z jejích hlavních ohnisek se stal Pražský hrad, který se v šedesátých letech začal znovu otevírat lidem. V roce 1959 byla politbyrem Ústředního výboru Komunistické strany Československa ustavena tzv. Ideová rada pro úpravy Pražského hradu. Jejím úkolem byla příprava a realizace koncepce rozsáhlých stavebních úprav, které měly vyjádřit „svým významem i rozsahem historickou epochu dovršení výstavby socialismu v naší vlasti“ a dát najevo, že Pražský hrad není jen místem reprezentačního charakteru, ale také „pracovním místem, kde se v plné šíři odráží budovatelské úsilí a denní život pracujících celé republiky“. Předsedou Ideové rady byl prezident republiky a první tajemník ÚV KSČ a dále ji tvořili významní političtí i vědečtí pracovníci a zástupci kulturních a společenských organizací spolu s vedoucím Kanceláře prezidenta republiky. Předpokládalo se, že se Pražský hrad stane cílem zájezdů pracujících, kteří zamíří do Paláce práce či Muzea dějin československého lidu, a Dům československých dětí přivítá nejmladší návštěvníky. Vrcholem nové ideové koncepce měla být tzv. alej Socialismu, procházková trasa, vytvářející monumentální spojení Hradu s „budoucím ideovým městským centrem“ na Letné. Měla být vyzdobena uměleckými díly na téma cesty Československa k socialismu. Alej nebyla nikdy realizována, na tom, jak se její koncepce v průběhu let 1959 až 1967 vyvíjela, přesto můžeme pozorovat proměny přístupu předních představitelů režimu k výtvarnému umění a k propagandě.

< zpět