Zuzana Všetečková

Nástěnné malby v kostele sv. Jana Křtitele v Jindřichově Hradci do konce vlády Lucemburků

V presbytáři kostela sv. Jana Křtitele v Jindřichově Hradci se na severní stěně nacházejí pašijový cyklus z doby kolem roku 1330, namalovaný pravděpodobně v souvislosti s povoláním minoritů do Hradce, a rozměrná kompozice Bolestného Krista s Arma Christi a s donátory. Tuto malbu jsme spojili s Jindřichem II. z Hradce a Zdeňkem ze Šternberka, jehož erb se nachází před klečícím donátorem. Na protější stěně je namalovaný pás světců se sv. Václavem, sv. Vojtěchem, nově jsme určili sv. Erasma-biskupa a patrona tkalců. Vpravo od něho umístil malíř výjev z legendy sv. Doroty, na němž Teofilovi přináší Ježíšek koš s květinami - atribut světice. Páni z Hradce uctívali sv. Dorotu jako svoji patronku, neboť v erbu měli pětilistou růži. Předpokládáme, že malba byla provedena ve třetím až čtvrtém desetiletí 14. století. Víme z nápisu, že v komnatě zámku v Hradci byla v roce 1338 dokončena výpravná legenda o sv. Jiří, kterou objednal Oldřich III. z Hradce a Herman, představitel řádu německých rytířů. Monumentální postavy dvanácti apoštolů podél oken a anděla zvěstujícího Panně Marii narození Krista jsme datovali do šedesátých let 14. století. Zaujmou především italizující architektury, rámující postavy apoštolů, blízkou slohovou analogii spatřujeme na nově odkrytých malbách v kostele ve Spital bei Weitra. Interpretovali jsme izolované výjevy s Kristem na hoře Olivetské a Trůnící Madonou na pilíři v kostele a též ojedinělý "morový" obraz s Pannou Marií Ochranitelkou v ambitu kláštera. Předpokládáme, že tyto tři kompozice mohly být dílem malířů působících v klášteře ve třicátých letech 15. století. Malovanému znaku pánů z Myšlína a Prostiboře a memoriálním nápisům v interiéru kostela se věnoval historik Robert Šimůnek.

< zpět