Časopis je zařazen v databázích Web of Science (ISI Web of Knowledge) | Scopus | EBSCO | ARTbibliographies Modern | Design and Applied Arts Index | European Science Foundation (European Index for the Humanities – ERIH)
Zuzana Všetečková
Gotické nástěnné malby v kryptě sv. Kateřiny v kostele sv. Štěpána v Kouřimi
Osmiboká krypta sv. Kateřiny v kostele sv. Štěpána v Kouřimi, postavená v šedesátých letech 13. století, je zaklenutá obkročnou (hvězdicovitou) klenbou na střední pilíř. V trojúhelníkovitých a kosočtverečných klenebních polích byly v letech 1999-2006 odkryty polopostavy a postavy dvaceti čtyř "muzicírujících" andělů, kteří v rukách drželi strunné, dechové a bicí nástroje - portativy, harfu, fidulu, citery a loutny, trumšajt, "české" křídlo, troubu, píšťalu (šalmaj), dudy, bubínky, zvonky a triangl. "Muzicírující" andělé se v počtu dvaceti čtyř (dvaceti osmi) objevili poprvé v šedesátých letech 14. století na monumentálních malbách na klenbě schodiště Velké věže na Karlštejně (dnes kopie). Za vlády císaře Karla IV. byl v Čechách k dispozici "katalog" nástrojů (Björn Tammen), mladší kouřimské malby to potvrzují. Na třech stěnách krypty se nachází Ukřižování s donátory a dvě scény z Legendy sv. Kateřiny (klečící a modlící se světice před dvěma proti sobě umístěnými koly a torzo scény Stětí světice). Malby můžeme zařadit do okruhu krásného slohu z počátku 15. století, pro který jsou typické idealizující rysy tváří postav a bohatě záhyby členěná roucha. Technikou připomínají v monumentálních malbách méně obvyklé "lavírované" kresby, které postoje postav a mísovité a vertikální záhyby jejich oděvů naznačily širokými tahy štětce v tónech světle zelené, červené, modré a žluté barvy. Techniku malíři převzali z narativních ilustrací v typologických rukopisech, k nimž patřily Biblia pauperum, Speculum humanae slavationis, Concordantia caritatis a vzorníky. Vysokou kvalitu maleb v kouřimské kryptě mohli ovlivnit umělci pracující v rozestavěném cisterciáckém klášteře v nedaleké Skalici (svorník s andělem), ale i v bohatém cisterciáckém klášteře v Sedlci u Kutné Hory, jehož převor Jan se stal v roce 1407 proboštem kouřimského proboštství. Donátory, klečící po stranách Ukřižování, považuji za bratry Bavora a Jindřicha ze Všerub, kteří měli rovněž v erbu podélné břevno.
< zpět