Markéta Večeřáková

Změny liturgického prostoru v pražské meziválečné architektuře

I přesto, že změny sakrálního prostoru jsou spojovány s usnesením II. vatikánského koncilu, můžeme již od druhé poloviny 19. století sledovat přípravné kroky této transformace, jež dosahují vrcholu počátkem 20. století ve sporech církevního modernismu a tradicionalismu. Studie Markéty Večeřákové interpretuje v širším kontextu kulturních a společenských událostí pražskou meziválečnou sakrální architekturu. Vedle římskokatolických kostelů, mezi jejichž dominantami nalézáme Plečnikův chrám Nejsvětějšího Srdce Páně na Vinohradech či Gočárův kostel sv. Václava ve Vršovicích, se zaměřuje na sborové stavby církve československé a církve českobratrské evangelické.

< zpět