Rastislav Rusnák

Madonna and Child from Košice. Reflections of the Italian Renaissance in the Find of a Relief Mould

Studie se věnuje mimořádnému archeologickému nálezu reliéfní hliněné formy s motivem Madony s dítětem z Košic. Artefakt je pozoruhodný pro neobvyklý výskyt. Konečným produktem formy je reliéf z terakoty nebo štuku, který byl posléze instalovaný v interiérech i exteriérech sakrálních i světských budov. To obrací pozornost na oblast renesanční Itálie a při dalším přiblížení na Toskánsko a Florencii. Studie identifikuje možné ideové a kompoziční předlohy košického nálezu přímo v prostředí renesanční Florencie a objasňuje způsoby, jakými se mohly dostat na území uherského království v druhé polovině 15. a na počátku 16. století. Základní kompoziční modely zobrazených postav najdeme už v díle tří hlavních tvůrců tzv. první generace, Ghibertiho, Donatella a Lucy della Robbia. Lze u nich také najít větší jednoduchost, lehkost a úspornost výrazových prostředků. Intimní kompozice a strohý charakter vyobrazení má i košický nález, proto škálu jeho předloh, aspoň v ideové rovině, je možné hledat i ve vybraných dílech zmíněných tvůrců. V následujících generacích florentských umělců se estetika zobrazovaného tématu jemně mění. To, že košická Madona s dítětem na změněnou estetiku nereaguje, je překvapivé zejména proto, že právě generace Adrey del Verrocchia, Benedetta da Maiano či Gregoria di Lorenzo je spjata s rozvojem uherské dvorské renesance. Existence košické dílny na výrobu luxusního hrnčířského zboží, jehož součástí byl i nález reliéfní formy, je datovaná do období prvního a druhého desetiletí 16. století. Forma mohla být původně součástí výbavy putujícího italského mistra, případně domácího mistra s italskou zkušeností. Je zjevné, že se ve snaze napodobit originály obracel spíš k jednomu ze žánrových archetypů a nenavazoval na estetiku ztvárnění výjevu, jaká byla běžná v době, kdy v uherských dvorských dílnách pracovalo mnoho umělců z Itálie.

Rastislav Rusnák: rastislav.rusnak@tuke.sk

< zpět